Za Ježíšem šli dva slepci a hlasitě volali: „Synu Davidův, smiluj se nad námi!“ Jak vešel do domu, přišli ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že mám takovou moc?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“ Dotkl se tedy jejich očí a řekl: „Ať se vám stane, jak věříte.“ I otevřely se jim oči. Ježíš jim důrazně nařídil: „Ale ať se to nikdo nedoví!“ Oni však odešli a rozhlásili to po celém tom kraji. Mt 9,27-31
Proč Ježíš důrazně nařizuje, aby se uzdravení slepci nepochlubili?
Na první pohled jde proti sobě. Každé PR oddělení by mu řeklo: „Mistře, ukaž svou moc, a půlka Judska ti bude ležet u nohou.“ Jenže Ježíš nikdy nehraje na efekt. A právě to je klíč, který odemyká tenhle úryvek.
A to je přesně ono: Ježíš není automatem na splněná přání. Nechce, aby se za ním lidé hrnuli jen proto, že „to funguje“. Nechce davy fanoušků, kteří čekají, co z něj „vypadne“. Chce učedníky.
1. Ježíš nechce popularitu bez hlubokého vztahu
Matouš vysvětluje, že Ježíšova moc není moc „hvězdy“, která si buduje jméno:
„Jeho moc s nikým nesoupeří: je to služba.“
Ježíš není léčitel na objednávku. Každý zázrak je pro něj znamením, ne reklamou. A znamení se nerovná senzace.
2. Víra není wow-efekt, ale světlo, které se rodí uvnitř
Slepci volají o světlo – a komentář krásně říká:
„Víra sama je veliký zázrak.“
To znamená, že hlavní zázrak není to, že začnou vidět očima, ale že poznají, kdo před nimi stojí. To se nestane v křiku davů, ale v tichu.
Když Ježíš vejde do domu, tam se teprve děje osvícení:
„K osvícení dochází v domě, v Církvi… člověk sebe vidí jako syna a Boha jako Otce.“
Ticho není zákaz. Je to prostor pro růst.
3. Zástupy by za ním chodily jen kvůli zázrakům
A to nechce. Zázrak je pozvánka, ne produkt. Matouš jasně ukazuje, že Ježíš stojí o něco úplně jiného:
„Osvícení začíná touhou následovat ho… kdo ho skutečně následuje, přijde k plnému světlu.“
Následovat znamená jít cestou, která vede do Jeruzaléma. Ne cestou potlesku.
4. Předčasná publicita by překryla smysl jeho mise
Evangelium upozorňuje, že Boha nelze plně poznat dřív, než přijde kříž:
„Boha nelze poznat dřív, než přijde kříž… Matouš tohoto tajemství užívá jako prostředku, kterým podtrhuje Ježíšovu tichost a pokoru.“
Ježíš ví, že pokud lidé začnou vidět jen jeho moc, nikdy nepochopí jeho lásku.
5. A nakonec: ticho chrání samotného člověka
Slepci jsou nadšení. Ale ještě nejsou připravení být svědky. Komentář říká, že až osvícení lidé mají být světlem světa:
„Slepci, kteří byli osvíceni Slovem, budou nyní sami světlem světa.“
Úplně upřímně: kdyby měli mluvit hned, svědčili by o zázraku.
Ale Ježíš chce, aby jednou svědčili o něm.
Závěr: Ježíš nechce lajky. Chce srdce.
Slepci nakonec zákaz poruší a rozhlásí to. My děláme to samé – hledáme znamení, chceme rychlé potvrzení, chceme zázrak teď hned. Ale Ježíš vede jinam.
Ne ke křiku davu, ale k tichu víry.
Ne k laciné slávě, ale k hluboké proměně.
A právě proto říká:
„Ale ať se to nikdo nedoví.“
Jde mu o tebe – ne o popularitu.
Odkazy z knihy Fausti, Silvano. Nad evangeliem podle Matouše. Praha: Kalich, 2019. ISBN 978-80-7017-924-4.
