Budete pít z pramenů spásy

Život má svůj zdroj, řeka má svůj pramen. Křtem svatým mi Bůh otevřel přátelství, věčný život. Voda vyvěrá z nitra země, také v mém nitru vyvěrá Boží pramen života a přátelství s Bohem.

Já sám pramen nevlastním, vodu také ne. Voda i pramen jsou mi darovány. Ve křtu jsem dostal víru, naději, lásku. O tyto dary se starám a zároveň je rozvíjím ve svém osobním životě. Jako se na jaře čistí prameny, aby studánky byly čisté, tak rád a často sestupuji do svého nitra, abych udělal pořádek. Čím je pramen čistší, tím je voda – život jasnější a vřelejší.

Jako člověk nechci život vlastnit, ale stávat se tekoucí vodou, která oblaží každého. Být naplněný vírou, nadějí a láskou pro sebe i druhé. V přirovnání nebýt popraskanou cisternou, ale cisternou, nádobou, která je plná vody života, a ještě dokáže z přetékajícího nadbytku rozdávat okolo sebe. Ne být poloprázdnou cisternou, ale stávat se naplněnou osobou, ve které srdce, postoje, gesta přetékají ochotou, laskavostí a nadějí. Tak může každý člověk přijít a čerpat vodu živou, vodu života.

Křest je pro mě základ všeho. Základ Božího přátelství. Křest mi otevírá přijímání dalších svátostí. Činí mě ratolestí, která je naroubována na kmen – Ježíše Krista. Tento základ položil sám Bůh v Ježíši Kristu. Budete pít z pramenů spásy. Bůh spásu vykonal za mě. Mě pozval, abych žil a staral se o pramen spásy, který ve mně vyvěrá do života věčného.

Za dar milosti křtu, jsem pokorně vděčný. Děkuji svým rodičům, kmotrům, kteří mě přivedli k pramenu života věčného. Knězi, který mě křtil. O pramen se pravidelně starám. Čistím ve svátosti smíření. Posiluji milostí Boží. Rád svědčím o tom, co pro mě znamená žít přátelství s Bohem.

V životě předám jen to, co jsem sám přijal. Vnímám určitou zodpovědnost, povinnost, být věrný a zodpovědný všem závazkům, které ze křtu svatého plynou a které jsem svobodně a osobně přijal. Patřím do společenství církve, je mi smyt dědičný hřích, dostávám milost – k dobrému a čistému životu s Bohem a přáteli.

K víře, k přijetí křtu svatého nemohu druhého člověka nutit, ani nechci. Snažím se žít poctivě a zodpovědně, v tom, co jsem sám nehodně a zadarmo obdržel. Co je životem přijato, prožito a naplněno, je hodné šířit dál. Neboj se vstoupit do jedné velké rodiny děti Božích.

AutorHledání radosti